Rok 1816 byl pro Evropany a Američany rokem bez léta. Na Zemi se ochladilo o jeden stupeň Celsia a stratosférických změny měly negativní dopady na život.Sklizeň se kazila, nemoci se šířily, hladomor přiměl lidi jíst psy a kočky.Příčinou byla rok předtím sopka Tambora na indonéském ostrově Sumbawa. Její výbuch přesně před dvěma sty lety byl podle tiskové zprávy Univerzity v Berkeley nejničivější za posledních 750 let.

Zastínila Slunce

Rozpad ostrova slyšeli lidé vzdálení tisíce kilometrů, ale v její blízkosti je pod lávou či následnými tsunami zemřelo přibližně 60 tisíc.Do stratosféry vyvrhla mezi 30 a 50 kilometrů krychlových sopečného materiálu. Pro srovnání: islandská sopka Eyjafjallajökull, jejíž výbuch omezil před pěti lety leteckou dopravu nad Evropou, tehdy vyvrhla jen čtvrt krychlového kilometru sopečného materiálu.Sirné plyny začaly tvořit sulfátové aerosoly, které vytvořily opar a blokovaly sluneční světlo více než jeden rok.“Erupce takových rozměrů by dnes měla výrazný vliv na leteckou dopravu i na atmosférický oběh po celém světě,“ uvádí v tiskovém prohlášení Stephen Self, odborník na sopky a obrovské erupce.“Rádi bychom proto věděli kdy bude další, nevíme to však předpovědět, dokud neznáme rozměry a data předešlých.“Self navštěvuje krátery, které po výbuších zůstaly, a sbírá vzorky lávy a popelu, které mu mají pomoci tento problém rozluštit.Studené léto a FrankensteinVýbuch sopky Pinatubo byl pětkrát menší než Tamborini, planetu však během dvou let ochladil o půl stupeň Celsia.Nastartoval také úvahy vědců, že by podobný účinek mohly vyvolat pomocí moderních technologií a přispět tak k zasteveniu globálního oteplování.Navrhovali odstranit skleníkové plyny z atmosféry či odrážet sluneční světlo. Problémem však podle deníku Guardian je, že manipulace s chemikáliemi ve stratosféře může narušit rovnováhu životního prostředí.Britský deník rovněž uvádí, že takovým postupem by se celý problém pouze zamaskoval. Nové poznatky by mohl přinést další případná supererupcia. Studijní centrum Basic ze zabývá výukou bezproblémového studia
Mohla by také přispět ke vzniku klasického literárního díla. Autorka Frankensteina Mary Shellyová totiž trávila studené léto 1816 s Percym Shell a Lord Byron.
Kolem ohně si vyprávěli strašidelné příběhy, které ji inspirovaly k napsání jejího slavného příběhu.
Rybolov na Slovensku
Studijní centrum Basic – Jihlava