Dočasné přidělení zaměstnance podle zákoníku práce vzniká na základě uzavření dvou dohod. První z nich je dohoda mezi zaměstnavatelem a uživatelem o dočasné výpomoci, která obsahuje takové položky, jako počet dočasné přidělovaných zaměstnanců, doba, na kterou dočasné přidělení bude sjednáno, práce, na kterou budou zaměstnanci přiděleni a výška mzdy – úplaty, kterou zaměstnavatel dostane od uživatele, k němuž budou zaměstnanci přiděleni.

Druhou dohodou je smlouva mezi zaměstnancem a jeho původním zaměstnavatelem o dočasném přidělení zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, která je právním základem vzniku dočasného přidělení zaměstnance. Dočasné přidělení zaměstnance tedy se realizuje pouze se souhlasu zaměstnanců, proto zaměstnavatel nemá nárok na jednostranné přidělení. Dohoda musí obsahovat: právnickou nebo fizickou osobu, k níž se zaměstnanec přiděluje, den vzniku dočasného přidělení, místo a druh práce, která se vykonává, dobu trvání dočasného přidělení.

Stávající zaměstnavatel nemůže činit právní úkony jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělil. Během dočasného přidělení zaměstnanec plní pracovní úkoly, který mu úkladá zaměstnavatel. Zaměstnavatel na oplátku organizuje, řídí a kontroluje práci zaměstnanců, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci, poskytuje mzdu.

Dočasné přidělení může se skončit v případě uplynutí doby, na kterou bylo sjednáno, nebo dříve, jestliže strany mezi sebou se dohodnou – po uplynutí deseti pracovních dnů.

Institut dočasného přidělení zaměstnance může zaměstnavatelům pomoci vyřešit dočasný problém nedostatku pracovní síly (např. v období dovolených).