Klimatické poměry Slovenské republiky

Klima chápeme jako dlouhodobý režim počasí se všemi jeho zvláštnostmi, pestrostí a proměnlivostí, kterými se na daném místě projevuje. Při analýze klimatu (patra) Slovenské republiky vycházíme z geografické polohy území v Evropě, resp. střední Evropě a z ní vyplývající příslušnosti ke klimatickému pásmu a klimatické oblasti. Území Slovenska patří z hlediska globální klimatické klasifikace do severního mírného klimatického pásma s pravidelným střídáním čtyř ročních období a proměnlivým počasím s relativně rovnoměrným rozložením srážek během roku. Podnebí Slovenska je ovlivňováno převládajícím západním prouděním vzduchu v mírných šířkách mezi stálými tlakovými útvary, Azorské tlakovou výší a Islandskou tlakovou níží. Západní proudění přináší od Atlantského oceánu vlhký oceánský vzduch mírných šířek. Zmírňuje teplotní amplitudy v průběhu dne i roku a přináší atmosférické srážky. Slovenská pohoří Strážovské Vrchy. Při vhodných synoptických (povětrnostních) podmínkách může být počasí v oblasti střední Evropy ovlivněno i kontinentálními vzduchovými hmotami převážně mírných šířek. Projevují se většími denními a ročními amplitudami teplot vzduchu a menším úhrnem atmosférických srážek. Kontinentální vzduch mírných šířek přináší teplé, slunečné a méně vlhké léta a chladné zimy s nízkými úhrny srážek. Avšak kromě uvedených dvou převládajících vzduchových hmot se mohou nad územím Slovenska v průběhu roku vystřídat i další, svými fyzikálními vlastnostmi specifické vzduchové hmoty (vh) vznikající v tropickém a arktickém podnebném pásmu (např .: tropická mořská a kontinentální vh, resp. Arktická mořská a kontinentální vh). Tropické vzduchové hmoty k nám pronikají převážně od jihozápadu, jihu a jihovýchodu a při své cestě procházejí přes Středomoří. V závislosti zejména na vlhkostních poměrů může jejich průnik do střední Evropy vést ke vzniku diametrálně odlišného charakteru počasí. Klimatem a podnebím na Slovrensku se zabývají Slovenští vědci. Obecné platí, že vzduch přicházející k nám od jihu až jihovýchodu je převážně sušší a teplejší (v létě se u nás projevuje suchým a teplým až horkým počasím) jako ten, který k nám proudí od jihozápadu a má zpravidla vyšší obsah vodní páry (v létě se u nás projevuje vlhkým a teplým počasím). V zimě může občas k nám proniknout z Balkánu poměrně studený a vlhký vzduch. V zimě vede přítomnost původem tropických vzduchových hmot v našich přírodních podmínkách ke zmírnění chladnějšího charakteru počasí s možností výskytu častějších a někdy i vydatnějších srážek. Arktické vzduchové hmoty ovlivňují podnebí střední Evropy převážně v zimě. Kontinentální arktický vzduch od severovýchodu je velmi studený, stabilně zvrstvení a suchý, mořský arktický vzduch od severozápadu až severu je vlhčí, obvykle labilní zvrstvení a v malé nadmořské výšce méně chladný. Výzkum počasí a klimatu ilustruje dějiny vědy a techniky. Výsledkem střídání se výše uvedených vzduchových hmot v průběhu roku a skutečnosti, že území Slovenska je vertikálně značně členité, je geneze pestré mozaiky regionální velmi odlišných klimatických regionů na našem území. Horská pásma, zejména vysoké, tvoří významné klimatické předěly a spolu s členitým terénem podstatně ovlivňují jednotlivé klimatické prvky, zejména teplotu vzduchu, atmosférické srážky, vlhkost vzduchu, oblačnost, sluneční svit a větrné poměry apod. Proto klimaticky odlišný charakter mají nížiny, kotliny, doliny, svahy a hřebeny horských masivů. Tvar území Slovenska, protáhlý v západo-východním směru také podmiňuje rozdíly teplotních a srážkových poměrech západního a východního Slovenska. V porovnání se západně ležící Českou republikou a Rakouskem se klima na Slovensku projevuje výraznějšími kontinentálními znaky. Vliv Atlantského oceánu na klimatické poměry Slovenska v průměru postupně klesá od západu na východ, což se projevuje například i tím, že zimy bývají na východním Slovensku ve stejné nadmořské výšce až o 3 ° C chladnější než na západě území. Vliv Středozemního moře je komplexnější, protože závisí na roční doby, směru proudění a expozice orografie. Obecně má středomořský vliv nejvýraznější projevy na území jižně od Slovenského Rudohoří. Podnebí konkrétního území ovlivňují i ​​mikroklimatické faktory, především tvar reliéfu (konvexní nebo konkávní), orientace reliéfu vůči světovým stranám a převládajícímu proudění, relativní výšková členitost, vegetace i antropogenní vlivy.