Neobyčejně pestré geologické podloží podmínilo členitý reliéf s charakteristickými skalami, na vápnitých horninách vznikly soutěsky, rozličné skalní útvary a Bralná hřebeny. Reliéf pohoří se vytváří zejména ve vztahu odolnosti hornin vůči zvětrávání. Ostře členitý reliéf na odolných horninách ostře kontrastujte s méně členitým a zaobleným povrchem na lehčí zvětrávajících horninách. Typickým příkladem tohoto kontrastu je panorama skalnatých Velkého Rozsutce a hladkého stohů.

Krasové jevy a jeskyně

Krasové jevy se v Malé Fatře vyskytují ve dvou oblastech a to v oblasti obalové a krížňanský série av oblasti Chočské příkrovu. Pro první oblast je charakteristické střídání vápenatých a nevápenatých hornin, což nevytváří dobré podmínky pro vývoj krasu. Ten je zde omezen na malé plochy a vyskytuje se zejména v oblasti Kursk doliny, ztracenci, Belianské doliny a v závěru Vrátné doliny, kde se nachází zatím objeven největší jeskynní systém v Malé Fatře. Jde o veřejnosti nepřístupnou Jeskyni nad vyvěračce s délkou 550 m. Druhá oblast je na území budovaném dolomity Chočské příkrovu. Pro tuto oblast jsou charakteristické bizarní tvary reliéfu (soutěsky, kaňony, škrapy, závrty, vodopády a jeskyně).

Kaňon v Dolních dírách

Z jeskyní je nejpozoruhodnější Krystalová jeskyně, která je taktéž veřejnosti nepřístupná. Její výzdoba je tvořena kalcitová drúzy av současnosti je bohužel již značně poškozena vandalismem.
Vodopády

Charakteristickým znakem vodních toků v Malé Fatře je jejich hluboké zařezávání do pohoří, prudkost spádu a převážně bystřinný charakter horských říček a potoků. Jejich sklon se mění v závislosti na nadmořské výšce a geologického podkladu. Na více místech, zejména v oblastech výskytu vápencových hornin, vznikly četné vodopády. Největší a turisty vyhledávaný je Šútovský vodopád s výškou 38m. Napájen je Mojžíšovými prameny, vyvierajúcimi pod hromový.
Geomforfologická hádanka

Víte, že existují dva různé vědecké názory na původ vzniku charakteristického reliéfu Chleba?

První názor je, že na severním svahu Chleba je ledovcový kar. Predispozicí pro jeho vznik byla podle P aula predglaciálna jizva po strži. V kare je stále jezírko s rozměry 6,5 x 10 m, hluboké cca 30 cm. Pravděpodobně morénové val ve výškách 1450 – 1500 mnm je z vápencového a křemenného materiálu.

Existenci ledovcového karu Chleba vyvrací N em č ok, který tento útvar klasifikuje jako zhroucení s celkovou kubaturou 1,81 mil. m3 a řadí ho mezi největší zhroucení v Slovenské vysokých pohořích.